November 24, 2017

November 3, 2017

October 10, 2017

Please reload

Příspěvky na blogu

Zvědavé štěňátko

10/10/2017

Krásná štěňátka si užívají děti i my dospělí, jsou úžasně roztomilá a přinášejí sluníčko do podzimních sychravých dní. Jak jsem naznačila ve videu, nastal čas na pohádku, kde je hlavním hrdinou právě malý průzkumník, který se seznamuje se světem.

 

 

V jednom proutěném pelíšku v útulném domečku v malé vesničce se narodilo pět štěňátek. Psí maminka se o ně od prvního okamžiku vzorně starala. Nejdříve pejsci vypadali jako nějaké malé slepé myšky, co jen spí a jí. Během dvou týdnů však otevřeli oči a začali poznávat své nejbližší okolí.

 

Jednoho dne se na štěňátka přišli podívat cizí lidé, kteří Nelinku značně znepokojili. Vybírali z jejích zlatíček a povídali si o tom, které si odnesou. 

 

Nelinka byla v prvních okamžicích rozladěná, ale pak si očuchala ty cizince a zjistila, že to budou spolehliví náhradní rodiče a nechala se udobřit voňavou laskominou, kterou jí ti vetřelci přinesli.

 

Chytrá fenečka začala připravovat děti na svět tam venku, který pro ně bude novým dobrodružstvím. Vyprávěla jim příběhy ze svého dětství a o různých situacích, které i je mohou potkat. Chce, aby její děti získaly zdravou sebedůvěru a dobré návyky. Má jen pár týdnů na výchovu, pak si přijdou ti cizí lidé a štěňátka si budou muset poradit v novém prostředí sama. 

 

Nelinka pronesla tiché "haf haf", které znamenalo něco ve smyslu: Jste  úžasné a už nyní dokonalé děti, musíme mít však na paměti, že si pro vás za pár týdnů přijdou noví páníčci, kteří se o vás budou starat a vy jim na oplátku budete dělat radost. Člověk potřebuje kamaráda a psí společnost je pro něj ta nejlepší. Bude potřeba se však naučit běhat, skákat, kakat a čůrat na správné místo, baštit granulky a poslouchat příkazy lidského společníka.

 

Štěňátka se hned začala těšit na nová dobrodružství a pustila se do prozkoumávání svého pelíšku. Ono je to pořádná námaha to první postavení se na všechny čtyři pacičky. Nejdřív ty pacičky neposlouchají, jak se jim přikazuje a podlamují se. Jednomu to jde lépe a jiný je tak trochu nemotora. Nelinka však právě toho malého nemotorného Špuntíka povzbuzuje a chválí ho za snahu. Jde ti to "Špuntíku" výborně, dáváš nožky správně, vydrž ještě chvilku, to půjde.

 

Když se pak podívala na malou slečnu Roztomilou, která se ani nepokusila o krok. Pomyslela si, jaká je to lenoška. Aby ji však povzbudila k prvním krůčkům, neřekla hned větu: Ty jsi lenoch. Její povzbudivé "haf haf" znamenalo spíše něco jako: Chováš se jako lenoch, vždyť máš tak krásné pacičky, tak směle do toho. To nevadí, když spadneš, tady je měkká poduška a ani to nezabolí. Nauč se to tady v pelíšku, pomůžu ti.

 

Malá slečna Roztomilá chvíli váhala a pak lenost překonala. První krůčky se povedly, byla to však velká námaha, proto u mámy našla odměnu v podobě mlíčka a pak spala a spala snad celé odpoledne.

 

Všech pět štěňátek udělalo první krůčky na výbornou, maminka je pochválila a odměnila mateřským mlíčkem. 

 

Pejsek Cvalík měl pocit, že zvládne všechno, ten první úspěch mu tak trošku stoupl do hlavy. Byl zároveň velmi zvědavý, co je za hranicemi pelíšku. Představte si, že  se ten malý zvědavec tajně a nepozorovaně vybatolil z pelíšku, když ostatní spali. Bylo to namáhavé přelézt všechny sourozence a pak se vyškrábat ven. Jak byl rozespalý, ani si neuvědomil, že je to pořádný skok, zavrávoral na okraji a spadl rovnou na studenou dlažbu. 

 

Trošku to zabolelo a Cvalík pískl tiché "aúúú". Zaslechl to bráška, který chtěl zjistit, co se děje, vyškrábal se na okraj pelíšku, zavrávoral také a plácl sebou přímo na malého nešťastníka. Měkké přistání na bráchových zádech a už si to štrádují ke schodišti. Jaké však bylo překvapení, když se najednou oba prďousci kutálejí po schodech dolů? Aúúúúúú, aúúúúúú, to je bolest a jak to studí. Fňukají dva malí průzkumníci. Už jim to dobrodružství stačilo a teď se chtějí dostat k mamince. Vyškrábat se zpátky po velikých schodech se jim nedaří. Je jim zima a kolem samé strašidelné věci, které ještě nikdy neviděli. Šťěňátka dostala strach a spustila zoufalý pískot!

 

"Písk, písk, kník, kník" probudilo Nelinku. Přispěchala jim na pomoc, snažila se je čumáčkem postrčit, ale ti malí válečci se jen krčí na studeném schodě. Velké bědování pomohlo přivolat pomoc. Naštěstí byl nablízku lidský kamarád, který přiskočil a zachránil dva malé průzkumníky od nachlazení na studené podlaze.

 

Cvalík se poučil a pokorně si vyslechl maminčino "ty, ty, ty", které bylo oprávněné. Příliš ambiciózní cíl, na který nebyl připravený, se mohl stát osudným jemu i bráškovi, který mu přispěchal na pomoc. Měl víc štěstí než rozumu a ve zdraví to malé dobrodružství všichni přežili.

 

Všechno má svůj čas a je potřeba nejdřív natrénovat malé krůčky pěkně pod dozorem maminky a až potom se pustit na smělejší cíle.

 

Nepřipadá vám také ten psí svět podobný tomu lidskému? Děti to mají podobně, nejdřív chodí za ruku s maminkou a tatínkem, poté se učí ve školce a ve škole. Učí se různým uměním, dovednostem a rozvíjí své talenty. V dospělosti pak směle vykročí za novými dobrodružstvími, která život přináší.

 

Otázky k pohádce:

Co udělal tajně Cvalík?

Bylo to správné nebo hloupé?

Co se mu mohlo stát, když by zůstal na studené dlažbě?

Poučil se z toho? Co když bude mít teď velký strach a nebude chtít vylézat z pelíšku?

Kdy je dobré mít strach a poslechnout ho? Kdy naopak je potřeba najít odvahu? Jak takový strach překonat?

Jak je to s leností? Co když by se malá líná slečna roztomilá nepokusila o první krůček a odkládala to? Jak by taková fenka vypadala a co by dělala?

 

 

 

 

 

Please reload

Sdílejte článek na Facebooku
Please reload

Kategorie
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now